
Barack Obama byl zvolen prezidentem USA. Co to znamená pro ČR jako člena Severoatlantické aliance? Asi nic, mezinárodní politika USA a globální vztahy se nezmění, v Sýrii budou dál umírat neviní lidé a regionální konflikty se budou rozšiřovat – viz. napětí v Afghánistánu, mezi Súdánem a Jižním Súdánem. A Palestina se úplné samostatnosti asi nedočká, takže napětí na Blízkém východě bude sílit. A i když Mayové už oficiálně odvolali zprávu o konci světa, nic pozitivního nás občany asi nečeká!
V Sýrii umírají každý den desítky, ba stovky, někdy bohužel i tisíce lidí. Důvod? Vzbouřenci podporovaní zejména členem NATO – Tureckem bojují o moc s vládou Bashara al-Assada, věrného spojence Ruské federace. V Sýrii umírají lidé nikoliv kvůli svobodě a demokracii, jak se nám snaží některé média namluvit, ale především kvůli tomu, že dvě velmoci Turecko a Írán, potažmo USA jako spojenec Turecka v NATO a Ruská federace jako stát, který má na březích Sýrie umístěnou svoji válečnou flotily. Stovky tisíc mrtvých jdou na vrub války o moc, války o globální vládu nad světem!
Dobře informovaní z vládních postů americké administrativy – list Washington Post ve svém komentáři mimo jiné napsal: „USA usilují o vytvoření alternativní opozice k Syrské národní radě!“ Ostatně, Američanům ani nic jiného nezbývá, neboť vzbouřencům došlo, že takzvaná Syrská národní rada je jen loutkou v rukou Turecka, tedy země, kterou Syřané nemohou „ani cítit.“
Obamova administrativa strávila několik posledních měsíců tajnými diplomatickými jednáními v Kataru zaměřenými na vytvoření nové struktury vedení syrské opozice, do níž vkládají naděje, že by mohla získat podporu menšinových skupin, které pořád ještě podporují presidenta Bashara al-Assada. Ostatně, byl to právě z „Bílého domu“ dobře informovaný Washington Post, který citoval Obamovu ministryni zahraničí Clintonovou: „Syrská národní rada by už neměla být považována za viditelného vůdce opozice. Musí tam být reprezentace těch, kdo jsou ve frontové linii a nyní už bojují a umírají, aby získali svobodu.“ O té svobodě by se samozřejmě dalo pochybovat, ale Clintonová pochopitelně nemohla na plná ústa říci, že potřebuje sehnat někoho, kdo v Sýrii se zbraní v ruce usiluje o moc a svržení vládní strany BAS.
Ač se USA snaží tento poslední manévr líčit jako pokus o „zabránění extrémistickým elementům, aby v opozici získaly nejvyšší pozice,“ je třeba pamatovat, že počátkem roku 2007 administrace USA přiznala, že úsilí o svržení vlády v Sýrii a Iránu by mělo primárně zahrnovat i ozbrojené skupiny (rozuměj islámské extrémisty) zverbované soukromými agenturami USA a Saúdy z celého Arabského světa a vyslané do Sýrie, aby zde vytvořili právě tu sektářskou krvavou lázeň, která se tam teď rozvíjí. Rétorika o „svobodě a „demokracii“ slouží čistě jako zástěrka, pod níž je vedena zahraniční vojenská agrese. Poprvé to odhalil dokonce nositel Pulitzerovy ceny - žurnalista Seymour Hersh v roce 2007 ve zprávě v New Yorkem nadepsané „Přesměrování: Je novou politikou administrativy USA využívat našich nepřátel v boji proti terorismu?“
V této zprávě se konkrétně uvádí: „Abychom podvrátili Irán, který je převážně šiítský, rozhodla se Bushova administrativa v podstatě rekonfigurovat priority na Středním východě. V Libanonu spolupracovala administrativa s vládou Saúdské Arábie, která je sunnitská, při tajných operacích, které jsou zaměřené na oslabení Hizballáhu, šiítské organizace, kterou podporuje Irán. USA se také zúčastnily v tajných operacích zaměřených na iránského spojence Sýrii. Vedlejším produktem těchto aktivit byl nárůst sunnitských extrémistických skupin, které vyznávají militantní vizi islámu, jsou nepřátelští k Americe a sympatizují s Al Kaiídou. Saúdská vláda se svolením Washingtonu poskytne financování a logistickou podporu k oslabení vlády presidenta Bashira Assada v Sýrii. Turci věří, že vyvinutím takovéhoto tlaku na Assadovu vládu ji učiní povolnější a otevřenější k vyjednávání.“
Vazba mezi extrémistickými islámskými skupinami a saúdským financováním akce proti Íránu a Sýrii byla rovněž v této zprávě zmíněna a odráží se v ní doklady týkající se původu a podpory podobných extrémistů, kteří během mezinárodní okupace zaplavili Irák, kteří tu rozsévali sektářské sváry a stejně i zabíjeli vojáky NATO, včetně těch českých!
Americké soukromé agentury musely přiznat v listu Financial Times, že Al Kaiídu používaly k zaplavení Iráku zahraničními bojovníky - žoldnéři, nyní tyto bojovníky používají Spojené státy, NATO a státy z Perského zálivu, Saúdská Arábie a Katar, aby násilně svrhly vládu v Sýrii. Oficiální zpráva vlády USA, že nedávné americké úsilí je zaměřeno na zamezení „extrémistům“, aby se nedopouštěli ozbrojených násilností v Sýrii, se ukazuje být nehoráznou lží. Islámští extrémisté tvořili tzv. „opozici“ už od samého počátku už z podstaty jejího formování s otevřenou podporou a vyzbrojováním od Američanů – přes soukromé agentury a ze Saudské Arábie a Kataru.
Američané očekávali, že jim prezident Obama přinese mimo jiné i mír. Nyní mu dali druhou šanci. Ale přinese jim lídr Demokratické strany USA mír za pomoci islámských fundamentalistů a žoldnéřů, za cenu miliónů nevinných obětí v Sýrii. Myslím si, že nikoliv. Spíše bude v Sýrii bohužel probíhat další krveprolití nevinných obyvatel!
Václav Prokůpek
Použité zdroje: Washington Post, FT.com, Listy Agrární strany ČR v USA